STRANGLER

„Hořím vlastním dechem, krev mi pulsuje. Nemohu se dotknout kruhu obzoru, který kolem mě tvoří obloha setkávající se s temnou zemí. Nevidím za sebe, ale cítím co tam je. “

anotace:     

Škrtič (Strangler) je balet pro tři tanečníky, který napsal Bohuslav Martinů v New Yorku v roce 1948. Současnou interpretaci díla, která je uváděna v rámci série Návraty domů v NDM Ostrava, má na svědomí choreografka Nataša Novotná. Pojetí scény je minimalistické, založené na audiovizuálních prvcích. Spojujícím motivem je pointilistická estetika pointcloudů, které v různých podobách vytváří kulisu netradičně zpracovanému představení.

akce: Návraty domů

místo: Divadlo Jiřího Myrona, NDM, Ostrava

choreografie: Nataša Novotná

foto: NDM

 

 

text:

Bohuslav Martinů napsal Škrtiče jako poctu výrazné tanečnici Martě Graham. Verše Roberta Fitzgeralda inspirované příběhem Oidipa a Sfingy pak dokreslují zvukové prostředí k jakémusi melodramu v taneční scéně. Bohuslav Martinů se nechává inspirovat Leošem Janáčkem, Nataša Novotná vychází z Jiřího Kyliána. Dvě zcela jiné generace, rozdílné pohledy, ovšem stejné touhy a sny.

Scénu jsme ponechali v maximální vizuální čistotě, bez dekorací, pouze s velkoformátovou zpětnou projekcí. Klíčová byla identifikace pasáží, které vizuální prvky podpoří a částí, ve kterých je lepší je neuplatňovat. Tímto postupem byla vizuální část lokalizována do tří scén se specifickými motivy, jejichž spojnicí je estetika pointcloudů.

Celý příběh je plný snění a metafor, vyhýbáme se proto doslovné inlustraci. Z tohoto důvodu jsme zvolili vizuál, který není figurativní ani příliš popisný, naopak se drží v co nejabstraktnější rovině. Ve spojení s moerní choreografií a živou hudbou, vzniká vrstevnaté dílo, jehož je vizuální stránka integrální součástí.