DUNE CONCEPT

„Windtrap: a device placed in the path of a prevailing wind and capable of preciitating moisture from the air caught within it, usually by a sharp and distinct drop in temperature within the trap. “

akce: EAB vol.5

místo: GJF, Praha

 

anotace:     

Jedno ze zásadních děl sci-fi - Dune (1963) Franka Herberta se odehrává na pouštní planetě Arrakis, bohaté na nerostné suroviny, která je však nehostinnou pouští. Její obyvatelé Fremeni investují veškerou energii do jejího zazelenění. Archetyp proměny pouště v úrodnou krajinu je spojujícím motivem s ústředním tématem účasti České republiky na světové výstavě EXPO 2020 v Dubaji – konceptem Czech Spring. Potenciál tohoto systému a jeho aplikace do prostředí jsou rozvíjeny v projektu Dune Concept. Jedná se o futuristickou vizi, stavějící na reálných technologiích a vědeckém výzkumu v oblastech biologie, aplikované fyziky a vývoji nových materiálů a konstrukcí.

Zařízení, které dokáže proměnit suchou poušť v oázu prostřednictvím cíleného rozmnožování mikroorganismů, i při současném stupni poznání stále působí jako sci-fi. Výzkum a vývoj se však z části o vědeckofantastický žánr opírá a poukazuje tak na technologie budoucnosti. Technologický systém Solar Air Water Earth Resource (S.A.W.E.R.), který je srdcem českého pavilonu, tuto myšlenku posouvá do skutečného  světa.

Ve výše zmíněném sci-fi románu konstruují obyvatelé pouštní planety Arrakis důmyslné pasti na vítr (Windtraps), kde je vítr přetvářen na životodárnou tekutinu. Na téměř identickém principu pracuje i systém S.A.W.E.R., který je schopný pouze za pomoci sluneční energie získávat ze suchého pouštního vzduchu vodu. Tento proces tvoří jednu část systému, která je doplněna o technologii pro kultivaci pouště. Ta využívá získanou vodu pro speciální fotobioreaktor, umělé prostředí sloužící ke kultivaci mikrořas.  Aplikací směsi vody, řas a organicky navázaných živin se do půdy dostávají jak živiny, které se mohou pomalu uvolňovat, tak další látky obsažené v řasách jako jsou rostlinné hormony a organická hmota potřebná pro zdárný růst rostlin.

Technologie jsou integrovány do superkonstrukce Sawer Cloud, která je kostrou a základním bodem rozvoje budoucí krajiny. Superkonstrukce nese solární panely, rozvádí živný roztok pro kultivaci a vytváří mikroklima, potřebné k přežití a zrodu nového života uprostřed nehostinné pouště.

Na začátku října 2018 popsala zpráva OSN rizika, která hrozí světu, pokud se bude klima planety i nadále oteplovat. Jedním z projevů globální změny klimatu bude narušení cyklu srážek. Koloběh vody sice v budoucnosti nezanikne, bude ale méně spolehlivý než doposud. Důsledkem bude nedostatek vody na mnoha místech planety, zatímco jiné oblasti zaplaví přívalové deště. Tam, kde bude voda chybět, vzroste riziko konfliktů – dělo se to tak během celého vývoje lidstva; voda je nenahraditelný zdroj, bez kterého se člověk neobejde.

Dune Concept není univerzálním řešením problematiky klimatických změn, ale je vizí, která v sobě ukrývá potenciál změnit v  blízké budoucnosti nestabilní část světa, ohroženou suchem, v místo vhodné pro život. Koncept je současnou architektonicko-technologickou vizí archetypu proměny prázdnoty v nový život.

 

text:

 

Tlönští  metafyzikové nejen, že nehledají pravdu, ale dokonce ani zdání pravdivosti. Snaží se vzbudit úžas.

J.L. Borges - Tlön, Uqbar, Orbis tertius; Fikce, 1944

 

E. S. Borg, jeden z předních odborníků na historii Tlönu, ve svém fenomenálním díle Tlön, Uqbar, Orbis tertius shrnul dosavadní poznatky o tlönské civilizaci. Ty ovšem vycházely pouze z 11. dílu monumentální encyklopedie a několika málo bizarně roztroušených zmínek. 10. díl encyklopedie, který nalezl Al-Rúmí v jedné nejmenované knihovně, rozšiřuje naše znalosti o této civilizaci zejména z hlediska technologického, a opravuje tak Borgovu domněnku, že princip bádání byl tlönské civilizaci cizí.

Z řady okruhů, které 10. díl encyklopedie reflektuje, nás překvapil jakýsi improvizovaný výčet vynálezů. V úvodní pasáži oddílu věnovaného „zhmotnělé realitě“ se píše: V takzvaných rgunách (odlehlé polopropustné oblasti připomínající klášter, družstvo, či prostor svobodného hledání) se odehrával čilý badatelský život, a zhmotňování racionálního charakteru zde bylo vyhlášenou kratochvílí.

Přibližně uprostřed chronologického výčtu technických inovací je uveden takzvaný Magwt (název reflektuje první fonémy nejdůležitějších aspektů tohoto vynálezu), který umožňuje výrobu vody ze vzduchu za použití solární energie. My jej prezentujeme pod zkratkou S.A.W.E.R. (Solar-Air-Water-Energy-Resources). Z dostupných zdrojů víme, že někteří příslušníci rgun tento vynález umisťovali do míst, kde se v pouštích křížily cesty karavan, a následně pozorovali údiv nic netušících poutníků. Popis tohoto úžasu byl, zdá se, hlavním výsledkem jejich snahy (tlönština je svou strukturou k básnickému uchopení světa obzvláště vhodná), ač si nejspíše uvědomovali i ekologický a sociální rozměr svého vynálezu.

Za zmínku stojí i jedna z posledních technologických inovací tohoto seznamu. Radikální odlišnost struktury jazyka a přirozené tíhnutí tlönštiny k dlouhým poetickým popisům nám bohužel neumožňují vynález rekonstruovat v jeho úplnosti. Pokud chápeme správně, jedná se (zatím bez bližšího určení) o strukturu, která skrze autokatalytické procesy zajišťuje zachování biodiverzity. Zdá se, že vedle technologických vrstev má i vrstvy rituální, podstatné ovšem je, že se pomocí důmyslného systému zpětných vazeb brání zneužití, tedy zrcadlovému obrácení účinku. Lze se tedy domnívat, že přínos této struktury nemůže být horší než neutrální. Nelze vyloučit ani určitý autodestrukční mechanismus v situaci, kdy použití cíleně směřuje mimo rovnováhu, nicméně dostupný text lze interpretovat i tak, že potenciální uživatel technologie musí projít jakousi magickou zkouškou. Věříme, že i takto hrubý popis může být inspirací pro budoucí badatele.