art-cover

EVENT HORIZON

„Horizont událostí je ve všeobecné teorii relativity hranicí v časoprostoru, za kterou události nemohou ovlivnit vnějšího pozorovatele. Zvláště důležitý je horizont černé díry, což je mezní plocha mezi ní a okolním vesmírem. Tento horizont je absolutní, je tedy nejzazší mezí z hlediska pozorovatele vně černé díry. “

anotace:     

Přechod horizontu událostí (event horizon) je z konceptuálního i vědeckého hlediska expresí tématu „ Za hranice známého“, jež byl mottem Týdne vědy a techniky 2016, v rámci kterého projekt vznikal. Na základě této nosné myšlenky byla vytvořena analogová světelná instalace, pracující s intenzivním světlem, jehož pomocí se snaží zprostředkovat pocit při cestě za horizont událostí.

Světy před a za horizontem přináší zcela kontrastní prožitky, spojené s katarzí při přechodu mezi nimi. Téma horizontu událostí a jeho přechodu je samo o sobě těžko uchopitelné z pozice racionální. Jelikož průzkum vzdáleného vesmíru je v současnosti prováděn především na základě analýzy záření, je zatím nemožné s jistotou stanovit, co se nachází za horizontem událostí. Z této oblasti totiž neuniká žádné elektromagnetické záření. Vzhledem k absenci validního racionálního základu se tak instalace Event Horizon zaměřuje na smyslovou oblast a emoce, které fenomén horizontu událostí vzbuzuje.

Vzniká tak umělecká instalace, jejíž percepce je založena na smyslových vjemech, jejich intenzitě a vzájemné kombinaci ve spojení s prostorem, jež umožňuje jednoduše inscenovat pohyb diváků v rámci instalace. Výrazové prostředky jsou minimalistické, důraz je kladen na jejich integraci do prostoru tak, aby v něm vytvářely dva rozdílné světy oddělené jasnou hranicí. Smyslové vjemy pak kulminují k této hranici, po jejímž překonání se pozorovatel ocitá v jiném světě narušeného času a prostoru.

akce: SIGNAL 2016, TÝDEN VĚDY A TECHNIKY 2016

místo: budova AV ČR, Praha

produkce: AV ČR

foto: Marek Volf, Alexandr Dobrovodský, Evey Taylor

 

popis:

Kromě nosné myšlenky vychází instalace Event Horizon z parametrů prostoru, pro které vzniká. Dualita světa před a za horizontem je umocněna prostorovým řešením, kdy se pozorovatel k horizontu blíží dlouhým převýšeným průchodem a po překročení horizontu se ocitá ve skrytém parku, o jehož existenci neměl tušení.

Horizont událostí je vytvořen pomocí vysoce výkonného reflektoru, který v kombinaci s dýmem vytváří oslepující bílou tmu. Smyslové vjemy se směrem ke zdroji světla a zvuku, které vytváří horizont, zintenzivňují až na hranici snesitelného. Po překročení horizontu se pak pozorovatel nachází v exteriéru, v němž je instalován systém pulzujících reflektorů, které vytváří iluzi narušeného časoprostorového kontinua. Tato forma byla zvolena na základě teorií, podle kterých za horizontem událostí dochází k chaotickému prolínání času a prostoru. Cesta je tak završena symbolickou metaforou neznámého.

Pro umocnění smyslového působení instalace byly zvoleny téměř čistě analogové technologie. Díky tomu bylo dosaženo kvality a intenzity prožitku, který byl skutečný a působící na smysly pozorovatelů. Kvality takto vytvořeného prostředí je nutné vnímat přímo na místě a instalaci tak dodávají silný site-specific charakter.

Právě autenticita emocí vznikající komplexním působením na široké spektrum receptorů je kvalita, na které je založena instalace Event Horizon. V době zprostředkovaných smyslů a emocí tak nabízí opravdové prožitky, které jsou nepřenositelné a nepřeložitelné do digitální audio-vizuální podoby.